Jordánsko s jógou
Můj poslední příspěvek zde na webu směřoval k vnitřní rovnováze, k nalezení nevyzpytatelné podoby našich životů. Tak trochu lákal k možnostem, kde a jak ji lze spatřovat, spojovat se s ní, balancovat, klidně i bilancovat a jak jinak než ve spojení s jógou a cestováním. Pokud čtete můj blog častěji, již víte, že prioritu vidím v souvislostech vnějšího světa s mikrosvětem uvnitř nás samých. Tentokrát směřovalo hledání rovnováhy a vnímání kontrastů naši cestu do orientálně vonícího Jordánska. Těm z vás, kteří s námi nemůžete cestovat do zemí, ale víte, že cestujeme především v sobě, udělá radost i několik střípků z cest. Mám je zde pro vás, právě teď a právě tady.
Uvařte s i dobrý čaj, zapalte vykuřovadlo nebo alespoň oblíbenou svíčku, pohodlně se usaďte, zavřete oči a…hlubokým nádechem a výdechem můžete být rázem na naší společné cestě.
Sešlo se nás patnáct. Patnáct skvělých žen rozličných povah, věku, pracovních pozic a během několika minut vznikla z neznámých tváří nová přátelství.
Sešlo se nás patnáct. Patnáct skvělých žen rozličných povah, věku, pracovních pozic a během několika minut vznikla z neznámých tváří nová přátelství.
Mrtvé moře, symbol klidu, ticha a zastavení, nás uvítalo při první ranní lekci jógy. Byl to opravdu nádherný pohled na méně hezký aktuální stav tohoto jezera. Vzniklo v dávných dobách oddělením od životem pestrého Rudého moře a kvůli lidské činnosti či nečinnosti stále vysychá. (Pozn. Vysvětlím na dotaz.)
Co nám může Mrtvé moře a úhel pohledu dát v souvislosti s náhledem na naše stresem zahlcené a unavené fyzické a emocionální tělo? Kde je naše dětská hravost a pestrost? Jako by nám ji někdo odepřel, stejně jako zde vrásnění hor odtrhlo Mrtvé moře od Rudého.
Právě na tomto místě, téměř 400 m hluboko pod úrovní hladiny ostatních oceánů a moří jsme nacházely prostor pro jógu i samy pro sebe. Jako by i prastaré bahno z původních odumřelých organismů dodávalo tolik potřebnou péči pokožce, té části těla, která komunikuje s okolním prostředím. Minerály rozpuštěné ve vodě Mrtvého moře dodávají opravdu vysokou salinitu a schopnost nadnášet. Dovolují nám spočinout samy v sobě, v nádechu i výdechu, v emocích, na něž nemáme v běžném životě mnohdy čas. Míněno emoce, v nichž se možná někdy utápíme a nenacházíme pomyslné dno – strach, obavy, nejistoty.
O co jiného se můžeme tedy opřít, než o vlastní důvěru?
Po třech dnech jógy, sycení a péče Mrtvého moře pokračovala naše cesta přes 2000 let staré skalní město Petra směrem k Rudému moři.
Petra – věděli jste, že i nejtvrdší kost našeho těla os petrosum je kost skalní a kryje oblast ucha, v kterém je uloženo rovnovážné ústrojí? Jak krásné propojení s hledáním balance na našem pobytu.
Samotné místo Petra je příkladem, jak odolní můžeme být. Co vše můžeme zvládnout i příkladem toho, kdy zkrátka řekneme dost nejen ostatním, ale i sobě. Kdy začneme stavět svůj život na pevných základech důvěry, i když některé části projdou proměnou času.
Což teprve poušť růžové, oranžové i žluté barvy Wadi Rum? Písek střídá písek. Jemný, měkký, suchý, a přesto se známkami života. Západ slunce zde je nádherný. Žlutý kotouč se pomalu dotýká pískovcových hor a lekce jógy s tímto výhledem patří k nezapomenutelným zážitkům. Najednou víte a cítíte smysl a význam všeho.
Ještě se přece jen vracím k Petře, ke skalnímu území s dokonalým systémem zavlažování v dávné civilizaci. Dokážeme i my svoji vlastní pustinu a souš doplnit vláhou? Jak to nejlépe udělat? Odpověď nám dalo svojí symbolikou Rudé moře.
Rozmanitost a pestrost v moři je přesně tím, co otevírá prostor pro přijetí všeho, co přichází. Na lehké dynamice získaly i jógové lekce a pozice korespondovaly s otevřením prostoru pro nádech a výdech.
S novými úhly pohledu a s příležitostí vybalancovat a vyživit unavenou mysl i tělo jsme se pomalu vracely zpět. Lehčí o některé myšlenky, s flexibilnějším tělem i myslí, bohatší o nové zážitky a setkání.
Viděly jsme část této země a budeme vzpomínat i na Ammán, Jordán, horu Nebo, Aqabu a další.
Sama za sebe musím říct a napsat, že Jordánsko je úchvatná země plná kontrastů, krásných inspirativních míst a zákoutí, s kulturou tolik odlišnou a přesto blízkou. Moc ráda se sem ještě vrátím. Moc děkuji Adélce z Essence for life a již nyní se ladím na další cesty, ať už po krajích světa nebo uvnitř sebe. Tam, kde jsme vždy doma a můžeme se stále toulat a prozkoumávat, poznávat.
Podobné články
„Bolest je jistá, utrpení je volitelné“ Buddha
Je na čase podělit se s vámi o moji cestu ke kurzům a lekcím zdravých zad. Není nic lepšího než vlastní osobní zkušenost, na tom se zcela určitě shodneme. Když jsem v útlém dětství skotačila na louce, chvíli nohama nahoru, chvíli celá ve vzduchu, nemohla jsem vědět cokoliv o existenci bolesti. Natož o možnosti, že by […]
Hravě a zvědavě na Korfu
Hravost a zvědavost jsou dvě slova, která mi v posledním roce svým způsobem mění život. Ne slova, nýbrž jejich obsah mi umožňuje nové vhledy všemi směry a také vnímání a pohled na sebe sama a ostatní. Se zvědavostí jsme s Adélkou z Essence for Life připravovaly další pobyt. Tentokrát byl určený pro ty z nás, kteří byli po době […]
A zase ta Madeira
Přiznám se, nejraději pobývám doma mezi svými nejbližšími, přesto čas od času do mého života vstoupí ono Svěrákovské „aby bylo vítání, musí být nejdříve loučení“. „Jdi tam, kde to máš rád.“. Tehdy se téměř vždy ve spojení s Adélkou z Essence for Life vydávám na jógové pobyty s cestou za poznáním, a to nejen […]
