Pozice SFINGA, KOBRA, PES HLAVOU VZHŮRU
V následujících řádcích věnujeme naši pozornost třem pozicím, které mají mnoho společného. Patří do záklonových pozic, které jsou nejen oblíbené, ale i žádoucí pro svůj účinek na úrovni fyzického těla, stejně tak na úrovni mentálního i emocionálního Já. Jako oslavovaná záhadná sfinga s temenem hlavy vypínající se ke slunci můžeme nastavit pozici, v níž je hlavní opora ve spodní části těla, na předloktích a dlaních, tzv. SALAMBA BHUDŽANGÁSANA, SFINGA. V lehu na břiše s hlavou položenou na čele s uvolněným tělem, přičemž jsou špičky chodidel v kontaktu, stydká kost se opírá do podložky a spodní břicho je aktivní, se odtlačením od dlaní a od předloktí „vyneseme“ vzhůru a otevřeme hrudník. S hlavou v prodloužení páteře a pohledem přes špičku nosu směrem před sebe se v pozici uvelebíme. Můžeme si hrát s pohledem očí směrem vzhůru přes kořen nosu a podepřením jazyka horního patra. V takto nastavené pozici, v níž se cítíme spokojeně, bez jakýchkoliv nepříjemných pocitů (hlídejme oblast beder, případné nepříjemné pocity z pozice vždy konzultujme s lektorem či lékařem), si zkusme uvědomit i její přínos na úrovni emocí.
Otevřením hrudníku se vytváří prostor pro lepší nádech, do našeho těla proudí energie. Dech, který nás ovlivňuje, působí na naši náladu, zbavuje úzkostných stavů, cítíme se lépe, jsme otevřeni novým impulsům. Současně jsme pevně spojeni se zemí. Pozice je stabilní, učí nás přijímat sebe sama i ostatní, otevíráme tak prostor pro radost, štěstí a lásku. Tato pozice zlepšuje tedy nejen náš dech, ale i činnost srdce a podporuje naše trávení. Další modifikací je pozice Kobry, BHUDŽANGÁSANA. Její účinek je obdobný, liší se však provedením. V lehu na břiše s nohama u sebe, neboť had nemá nohy, má ocas, a to vše představuje jedno tělo, zkusme udržet paty u sebe a následně se odtlačit od dlaní s prsty, které máme rovnoměrně rozložené. Nárty, kolena a stydkou kost opíráme do podložky, páteř je uvolněná a jemným pohybem se můžeme předsunout tělem tak, abychom měli ramena, lokty a zápěstí nad sebou. Hlídejme si případné hypermobilní nastavení našich loktů a nečiňme na sobě násilí. Ať nás to nebolí. Zde opět fajn zmínka o ahimse, nenásilí ani na sobě.
Klíční kosti a ramena vedeme zlehka do pomyslného úsměvu, lopatky do široka, hlavu v prodloužení páteře a pozici prodýchávejme. Jako bychom se vyhřívali jako kobra na slunci. Nechme v představě dopadat sluneční paprsky na nejvyšší místo naší hlavy a současně se jím zkusme jemně přibližovat nebi 😊. Poslední pozicí, která je obdobná a známe ji například z power yogy, je pozice PSA HLAVOU VZHŮRU, která se provádí s chodidly na šířku kyčlí, kolena nejsou v kontaktu s podložkou, výchozí nastavení dlaní je blíže k pasu. Ať již zvolíme kteroukoliv variantu, je dobré znát její nastavení, záměr i to, kdy a jak je tu či onu vhodné zařadit.
